Welcome - Články

Před několika lety v Egyptě :)

Mon, 13 Feb 2012 19:59:51 +0100

Ne nejedná se o fotomontáž :33 nejleší zážitek :33

Muka pro Krásu 3.Díl - Velké finále

Tue, 31 Jan 2012 20:06:27 +0100

Tak mnáte tu konec povídky muka pro krásu, je torchu kratší než měla být, ale ehm no asi půlku děje jsem zapomněla :D :D :D Nos nad se vámm to bude líbit, a vzhledem k tomu,že většina z vás se v baletu moc nevyžívá tak jsem vám tu sem hodila videa :D

P.S: Čtete pouze na vlastní nebezpečí ;)

" Co to…? Kde to sakra jsem?" mumlala rozespale "U mě v bytě. Vytuhla jste tu jak malta na vzduchu." "Jak jsem se dostala do postele?" "Odnesl jsem vás." Rychle ze sebe stáhla peřinu. Když zjistila, že je stále oblečená s úlevou vydechla. "Nebojte se, ani jsem se vás nedotkl." "A jak jste mě přenášel?" poznamenala uštěpačně. "Od člověka jako jste vy bych tak hloupou otázku nečekal. Vy moc dobře víte jak jsem to myslel." "A Jak?" "Chcete si se mnou hrát?" "To bych moc ráda, ale ne že mě praštíte míčem, nebo mi zboříte bábovičky." "Jste nějaká sarkastická po ránu." "To víte," "Právě,že nevím, nebo jste trávila noc u tolika mužů,ž e už si to ani nepamatujete?" "Závidíte jim?" S touhle otázkou ho naprosto uzemnila. "Přinesu vám snídani," zabručel "Co snídáte?" "Půlku grepu," "a ??" "A občas čaj," "To si děláte legraci?!!" "Ne," "Donesu vám toast," "Víte jak je to…" Nestačila vyjádřit svůj protest ohledně kalorické hodnoty jí určeného jídla, jelikož se vytratil, aby se ušetřil jejím uštěpačným či sarkastickým poznámkám.

Posadil se vede ní s tácem jídla "Hlavně mi nenadrobte do postele." "Budu opatrná. Kde jste vlastně spal vy?" "Na gauči, a ne zrovna pohodlně." "Vždyť máte manželskou postel, proč jste si nelehl vedle mě?" "Mohlo by vám to vadit," "Nevadilo by mi to," "Propříště to aspoň vím," "Příště se pokusím vám tu neusnout." "Vám se snad u mě v posteli nelíbilo?" Tázavě nadzvedl jedno obočí. "To víte, že líbilo a pokud vám to nebude vadit po snídani v ní ještě chvíli zůstanu. Doufám, že ne sama" "Budete chtít společnost?" "Doufám,že s vámi mohu počítat" "Jistěže," "Ve vaší obrovské knihovně se určitě najde nějaká kniha co mě zaujme" Kdyby Severus nebyl několik desítek let špehem asi by mu teď čelist spadla až na zem. Jeho náhle probuzené choutky na mladou slečnu okamžitě spadly pod bod mrazu, stejně tak jeho mužské ego. "A co budete dělat vy, profesore?" " Najednou ani nevím, Vás něco napadá?" "Ne, ale čtení mohu odložit a můžeme se dát na OPČM." "OPČM?" "Obrna proti černé magii," "To vás to učení tolik bere?" "Tak navrhněte něco sám," "Co takhle se prospat?" "Dobrý nápad." Znovu se zahrabala do peřin.

"Kolik proboha je?" "Jedna v noci, proč nespíte?" "Šli jsme spát o devíti no a těžko jsme se vrátili zpět v čase." "Snad už nejste přespaná?" "Kdo by řek, že i v tuhle noční hodinu budete ironický." "A že, vy, budete tak drzá." Chvíli čekal na odpověď, nic. "Ravenheartová?" ušklíbl se "Už zase spíte!"

Několik dalších dní se na doučování neukázala, akorát za Severusem došel Brumbál se vzkazem, že se blíží premiéra, tudíž zkoušky jsou delší a intenzivnější. Spolu se vzkazem došla i VIP vstupenka se vstupem do zákulisí "Vzkažte jí, že nevím jestli se ukážu, balet mě moc nebere." "Jsi si tím jistý, Severusi ?" "Nemějte starosti," "Jen, aby jsi někomu neublížil." "To není vaše věc," "Já to myslel kvůli tobě," "Jak jsem řekl, není to vaše věc a teď prosím opusťte můj byt." "Jak myslíš, nechám ti tu ty lístky, kdyby jsi si to třeba rozmyslel, Severusi. Zatím se měj." Zmizel v zeleném plameni v krbu. Severus nevrle popocházel obývákem. Brumbálova návštěva ho dost rozhodila, navíc to nebyla jedna z těch věcí, kterou by zrovna miloval

Nastal den premiéry. O osmy se rozzářila světla a na pódiu se objevila Miyako v roli mladé dívky. V tom se však objeví Rudovous a kůži obalilo bělostné peří. Z dlouhého ladného krku se ozval ptačí výkřik s nímž na zem padla labuť.

Na scénu přišla černá labuť, opět ztvárněná Miyako, svádí prince a předvádí svou eleganci, sílu, vášnivost v rytmu divoké cody.

(Jak jste jistě poznali tyhle dvě ukázky jsou z filmu Černá labuť ;) )

Bílá labuť spatřila vyznání princovy lásky Odile a zdrcena se chystá na svou smrt, skokem ze skály. Nechává sebou cloumat vírem zoufalství, zmařených nadějí,a ž se konečně odhodlá skočit a umírá.

(Moje milovaná Maya Plisetskaya :) )

Jakmile skončila hudba, Miyako povstala, make-up měla rozmazaný od slz. Strhl se obrovský potlesk. Snažila se usmívat, ale do smíchu jí moc nebylo. Celou dobu doufala, marně se rozhlížela po publiku, ale on nikde nebyl. Pomalu se otočila k odchodu do zákulisí. Najednou v nich však stál Snape. Mířil k ní s obrovskou kyticí. Když k ní přišel předal jí puget se slovy: "Byla jste úžasná," Okamžitě se mu vrhla kolem krku. Najednou se nebránil, pevně ji obejmul a před celým publikem dlouze políbil.

KONEC

Když se daří :D

Wed, 11 Jan 2012 16:52:00 +0100

Zdarec, dnes ráno jsem se rozhodla, že sipoprvé nasdím konatktní čočky, mám barevné nedioprtrické. Opravdu se mi to ehm.....dařilo. Trvalo mi asi pul hodiny než jsemt o do toho oka narvala, ale povedo jse. Jenže musela jsem potom utřít půlku obličeje jelikož jsem zapomněla, že se to mnusí dávat na nenalíčený obličej :D No a ještě jeden můj zdar. V noci jsem se vzbudila protáhnu se a PRÁSK ruplo mi v zádech. Nemohla jsem se ani nout jelikož celé krřnné páteře a lopatek se zmocnila neuvěřitelná bolest. Pak mi v tom ruplo po druhé to se mi odblokovala jedan strana. No a když jsem došla do školy,t ak mě krk bolel jak ovád a tak jsem nahnula lavu na bok na jednu strnau, jenže, ejhle, já ji už nemohla dát zpět :D Takže jsem první dvě vyuč.hodiny chodila jak blbec s hlavou na bok pak se nějakým zázrakem odblokovala, sice pořád ten krk bolí jak blázen, ale je to lepší aspon mám hlavu zpříma :D :D :D :D :D

Co jsme na sobě měla mít na třetí prodloužené

Thu, 05 Jan 2012 20:53:32 +0100

Hej, čirou náhdou jsem tu fotku našla u Sam, jsou to šaty, které jsem původně měla mít na závěrečnou, jenže paní nám přestala odpovídat, tak jsme se rozhodly pro jiné, taky nádherně dokonalé. Jinak na to jak jsou tyhle šaty krásné, je krásná i ta cena (berte při tom ohled na matroš a hlavně na tu práci, ušít to a hlavně to pak vyžehlit x_X ) dají se sehnat kolem 4-5 tisíc, ty moje co jsem měla nakonec stálo jen půjčení 6 tis. (my naštěstí měli 50% slevu..heč :P :D :D :D ) a k zakoupení jsou myslím kolem té osmičky nebo dvanáctky :D :D :D

nakonec jsem skončila u těhle (perex) :D

ale na mě vypadaly líp :D a to doopravdy :D

fotky jsem si s dovolením pujčila z plesovesaty.com

jop a tyhle jsem měla na první prodloužené :D

Jak jen to mám pestrý život. Každý den mě nasere někdo jiný...

Thu, 05 Jan 2012 15:27:44 +0100

Tak sjem se dnes vrátila ze školy. Mé prvotní nadšení z toho, že mám dnes balet vyprchalo zároveň s hodinou matiky. První byl dějepis, pohodička, sice jsem zmazala pěkně test, takže to asi bude dvojka, ale jinak ok, pak čj super, perfektní, nelze nic vytknout, pak francoužština, tam už by se něco vytknout dalo, chemie, psali jsme test, věděla jsem vše až na to co jsou to kamence ( moje blbost, že jsemsi to zapomněla dopsat ) Angličtina, test, tam jsem málem chcípla nudou,a ni obrázek mě nenechala na ten test dokreslit. A pak to nastalo Matika, má nás naše zastupující třídní 123 jedna ehm... Měli jsme por ni ještě vánoční dárek, jelikož jsme jí ho před vánoci nestihli dát. Vlítla do třídy jak neřízená střela (pooprvé v tomhle týdnu) okamžitě nám rozdala testy (Aby jsme je psaly, ne ty opravené ) pak to vybrala, začala vyvolávat k tabuli ( samozřejmě vybárala ty, co nikdy nic neumí) takže začala ještě víc zuřit a nadávat. A když odcházela tak jsem ji zaralzila, páč jsem jí chtěla říct, že jsme jí chtěli popřát a dát jí dárek tak ji zastavím a povídám "Paní profesorko," "Coje?" odsekla nasraně "My jse vám chtěli jako třída popřát krásný vánoce a..." "No to jste mi dneska teda popřáli!" Odstrčila mě, nenechala mě domluvit a uraženě odkráčela. Ta slova co na ni pak lítala, nejen ode mě, raději vypisovat nebudu. Většina lidí z gymplu i ti co ji znají ji nesnáší, my jí chtělu udělat radost a on nic, 123 jedna ( za 123 si dosaďte nadávku XD) No a pak nevím proč kluci se mi furt smáli az zády, ale nevím vůbec proč, žádnej flek nikde, ždná cedulka, vše bylo OK, no nic stejně je mi zbytek třídy uplně ukradený.... Ehm tak a to by bylo mé dlouhé stěžování :D :D Te se jdu nachystat na balet :D

Pořád žiju :D

Fri, 30 Dec 2011 08:41:50 +0100

Čaute :D Právě, před dvěma dny, jsem se vrátila ze Slovenska z nízkých tater. Jsme tam byli od 23 - 28 no atmoška vánoc s tím šla někam, ale i tak to bylo fajn :) Momentálně pracuji na jedné povídce s názvem Hranice posedlosti Z labutě kočkou tu zde na blogu neuvidíte (jak mié, že ? :D :D) ale říkám to, aby jste věděli proč tu nejsem tak aktivní :D Jinak ukážu vám jednu fotku z toho, co se mi včera podařila vykouzlit za pomocí webky a fotofiltru :D (to je totiž celý smysl článku XD ) tak tady ji máte :D (jinak : Jo! vážně jsou to moje nohy!!! :D )

P.S: Přeji krásného silvestra a šťastný nový rok :3 :)

Co se děje u baletek v šatně před vystoupením

Thu, 22 Dec 2011 17:01:18 +0100

Tak s holkama jsme měly vystoupení pod názvem Zimní květy na skladbu Figarova svadba od Mozzarta. No co se dělo v šatně krom obřího zmatku asi nejlépe vystihnou fotky. Aleasi tak, seděly jsme před podiem mladší holky ještě zkoušel my jedly muffiny, učitelka na mladší holky:"Sjedeme si to ještě jednou nebo už pujdou starší?" Tamča:"Ještě jednou, muím dojíst." XDD přičemž držela v ruce čokoládový muffin (naše kostými bylyl bíllé XD

zbyte podperexem

Strava baletek....to jsme se ale přežrali :D

to s tím černým kolem krku jseem já, vedle mě je Tam

Já s Tam :)

Toť naše skupina LL (Lachtaní Looseři...a nebo taky líné lamy.... sedí oboje) :D :D

Někdo byl zkoušenej v zemplu XD

Sun, 11 Dec 2011 09:18:05 +0100

Známej mě fotil když jsem byla zkoušená, ty výrazy vážně stojí za to :D :D

zbytek perex

aneb někdo něco nevěděl :D :D ... ale ze zkoušení jsem měla 2 :D :D

Renesance fairy Kingdom

Mon, 05 Dec 2011 20:03:21 +0100

Pokud si pamatujete, dávala jsem vám tu odkaz na království Yuyu a mě. No vzheldem k tomu,že tma chcíp pes a měly jsme problémy s heslem tak jsem to hodila na blogspot.com i přes svou prvotní nechuť k této doméně jsem si ji celkem oblíbila :) Takže tady máte odkaz, budou tam návody, tipy, pojednání (moje kecy u různých věcech) či zajímavé vzory látek a podobně. Je to takový "tvůrčí" blog resp. království :D takže tu je ten odkaz, určo se mrkněte (zatím to není pořádně rozjeté, ale snat se to bude líbit

http://fairy--kingdom.blogspot.com/

(z tohoto bude časme klikací ikonka :) )

Muka pro krásu 2.Díl

Sun, 04 Dec 2011 08:15:19 +0100

tak tu máte už druhý díl, sand se vám bude líbit, už mám skoro hotovy, nebo možná i hotový, to už si nepamatuju třetí díl, ale tak snad se vám to bude líbit, zatím se nic moc dít nebude ona je to taková klidnější povídka, ale pak se to rozjede :) No toť asi vše ať vás tu neuspím mímy kecy :D

Mučení pro krásu 2. Ospalá

Přišla na čas. "Pojďte dál a prosím zujte se," "Jistěže." "Tak se posaďte, máte tu čaj, na řadě je, má oblíbená, obrana proti černé magii. Takže vztyk! Než vyšlu kouzlo, odzbrojíte mě. Bosýma nohama došla na druhý konec místnosti. "Vraťte se!" Podíval se na krvavé stopy na podlaze. "Posaďte se zpět do křesla a položte mi nohy na klín." Provedla "Co se děje, profesore?" " Tomuhle říkáte není to tak zlé? Máte nohy samou modřinu, puchýř, navíc, teče vám z nich krev, podívejte se na podlahu," "Omlouvám se, nestihla jsem si je přelepit," "Zůstaňte tu, ošetřím to." Přinesl dezinfekci a obvazy. "Teď s sebou moc neškubte, bude to pořádně štípat." Pevně jí stiskl kotník. Přetíral rány nažloutlou tekutinou. Ani s sebou necukla, evidentně ji to štípalo jako čert, ale nevydala ani hlásku. "Statečná holka," pronesl jízlivě, když doobvázal obě chodidla."Balet vás naučí prožívat strašnou bolest, ale přitom se usmívat." "Tak pojďte, zopakujeme si ten expeliarmus, kdy na posled jste držela hůlku v ruce?" "Už je to dlouho," "Snad jste nezapomněla úplně vše," "Tak to nemohu slíbit." "Ve vašem zájmu bych doufal, že si pamatujete aspoň něco." "Snad,"

"Tak vidíte, je to lepší než jsem očekával." "A co jste očekával?" "Že budete úplně vypatlaná, ale přeci tam máte aspoň ždibek znalostí, aspoň ještě víte, jak se drží hůlka." "Ale vždyť…" "Žádná ale, už jsem řekl. Teď jdeme na přeměňování." Jen nespokojeně zabručela, nicméně jí to nebylo nic platné.

"Máte už vypsané ty poznámky, Ravenheartová?" Nic "Ravenheartová!" lehce s ní zatřásl, ale ani to s ní ne nic neudělalo. "Ona snad usnula," problesklo mu myslí. Opatrně ji nabral do náručí. V tom zvedla hlavu. "Profesore?" zašeptala rozespale. "Usnula jste." "Omlouvám se, ale dnes toho bylo moc," "To vám rád věřím," "Za týden máme generálku přijďte se podívat." "No dobrá, balet jsem ještě neviděl." " Doufám, že se vám bude líbit." "Uvidíme, ale běžte už spát, ať zítra během nějaké piruety neusnete." "Děkuji, dobrou, pane profesore." "Dobrou, Ravenheartová."

"Kde krucinál je!" Snape naštvaně vrčel a přecházel po pokoji. V tom se ozvalo zoufalé klepání na dveře. "Dále!" Byl už podrážděný. "Omlouvám se!" Do místnosti vpadla uřícená Miyako, kapky potu jí stékaly po tváři, vlasy stažené v těsném drdolu. "Moc se omlouvám, přetahovali jsme trénink, tak, že jsem se nestihla ani osprchovat." "V pořádku. Je mi to jasné, koupelna je v támhleté místnosti, pokud se chcete osprchovat." "To bych mohla ?" "Jistěže, běžte, jinak bych vám to nenabízel." "Děkuji," S těmi slovy, rychlostí blesku, zmizela v koupelně.

Vynořila se v bílých květovaných šatech, sněhové vlasy splývaly až pod pas. Unaveně se posadila za stůl, v dlaních pevně stiskla horký šálek s černým čajem. " Chutná vám?" "Je výborný!" "Vypadáte ztrhaně, nechcete se na to dnes už vykašlat, večeřela jste vlastně vůbec?" "Nevečeřela, nikdy nevečeřím, jen snídám a pak mám čas od času oběd. Nebojte, zítra máme jednodenní volno, takže budeme mít spoustu času na dohánění." "Nechte to tak, zítra se hlavně vyspěte." "Dobrá, tak s čím začneme ?" "S čím chcete, je mi to srdečně ukradené." "Lektvary," "Fajn, jak myslíte."

"Jak to ten nůž proboha držíte!" rozčiloval se. Za pár sekund znova "Jak to proboha krájíte, Sakra, jak na tenhle lektvar můžete použít železnou míchačku, jste normální!!!" "Omlouvám se," Nahlas zívla "Pojďte jdeme raději na teorii, ať mi tu nevyhodíte byt do vzduchu. "Ne,že by to znamenalo nějakou převratnou změnu pro ten byt," Zabrblala si pro sebe.

"Tak se mrkněte na stranu 500 v učebnici o péči o kouzelnických tvorech." "Ravenheartová! Strana 500 Péče o kouzelnické tvory, slyšíte mě ?!" "Ježiši Ravenheartová, jste hluchá?!!" Upřeně na něj koukala, ale nehla ani brvou. Vše mu došlo okamžiku kdy se jí hlava volně svezla do hromady knih. "Ravenheartová," ztišil hlas "Spíte?" lehce s ní zatřásl. Spala. Jako minulý večer ji opět nabral do náručí, že ji uloží do postele. Tentokrát se ani neprobrala, takže ji zahrabal do péřových peřin potažené brčálově zeleným saténem. Prostěradlo s polštáři byli černé. Chvíli se na ni díval jak spokojeně oddechuje, Nakonec se vzdal naděje na noc strávenou v pohodlné posteli a ustlal si na gauči.

Pokračování příště

Muka pro krásu 1.Díl

Sun, 20 Nov 2011 17:50:32 +0100

Tááááákže, jet u dílovka, já sice moc nadílvky nejsem, jeliož je většinou nedpíšu, raději je proto napíšu nejdířve celé a pak to sem hodím jako clek, ale tuhle vám rozkouskuji :) Navíc už mám v plánu jednu VEEEEEEEEEEEEEELKOU dílovku, už ji mám skor napsanou u sebe v bloku, pak ji jen přepíšu, to pujde jedna dvě *naivně doufá* takže se tu objeví, ale vzhledem k tomu,že u mě v bločku má přes 30 stránek (a to mám drobné písmo) takže nechci vědět jak dlouhé to bude ve wordu :D

no tož tady máte tu povídku (Číst jen na vlastní nebezpečí :D )

Muka pro krásu

Ozvalo se tiché zaklepání na dveře. "Dále!" zabručel muž v černém. "Tak jsem tady, profesore." "To jste vy?"Neochotně zvedl oči od knížky. Za dveřmi stála velmi nízká dívka, bílé vlasy stažené do pevného drdolu. Od pohledu byla hodně vychrtlá, uniforma na ní dost plandala, ale měla, i na svou výšku, neuvěřitelně dlouhé nohy. "Můžete mi prosím vysvětlit, proč máte individuální studijní plán, ale hlavně proč vás musím po večerech, doučovat, ještě ke všemu za velmi mizerný plat? Nikdo mi to dosud nevysvětlil." "Jsem baletka," "Já zase odborník přes jedy a taky mě nikdo nedoučoval." Skočil jí do řeči "Byla jsem vybrána pro práci v divadle, která mi zaručí slušný plat i velkou budoucnost." "A to je důvod k tomu, abych se s vámi otravoval i po pracovní době?" "Až do večera mám trénink," "A to vám to nestačí jen dvě hodinky po škole?" "Profesore, myslím, že vy, génius přes lektvary by jste měl vědět, že pravé umění chce čas a neustálou přípravu." " Vždyť jen mácháte nohama," "Je to těžší než to vypadá." "Křepelčit jak postřelená labuť zvládnu z fleku taky." "Viděl jste někdy balet, profesore?" "Ne, ani nepotřebuji," "Kdyby jste ho jen jedinkrát spatřil, nemluvil by jste takhle. Je to dřina u které se musíte soustředit, na celé své tělo, každičký sval v těle musíte mít pod kontrolou." Jen se zašklebil. " Jak myslíte," rychle si nazula špičky a elegantně k přicupitala k němu blíž. Rychle se otočila, pak pomalu zvedla nohu až ke své hlavě. Severus se tvářil, jakoby mu měly vypadnout oči. "Posaďte se, nemusíte tu pořád postávat." "Děkuji," "Nemáte absolutně zač," Jeho hlas byl sice pořád nevrlý, ale už nebyl plný opovržení. "Tady máte učebnice!!" Postavil před ni hromadu knih, až přes ni nebyla skoro vidět. "Tolik?!" "Jistěže, budete muset tvrdě makat, nehodlám tady trpět nikoho, kdos e bude flákat." "Nebojte se, jsem zvyklá tvrdě pracovat." "V to doufám. Začneme u lektvarů, nalistujte si stranu sto deset, lektvar vášně. Přečtěte si ingredience, postup a pak začněte, támhle máte kotlík." Chvíli bylo ticho. Nakonec vstala, mlčky směřujíc ke kotli. Byl jí v patách. "Můžete se na mě laskavě přestat lepit?!" zasyčela, když jí koukal neustále přes rameno, zrovna když krájela kořen růže. "Chci vám vidět pod ruky, takže ne, nemohu." "A to se nemůžete dívat z boku ?" "Odtud mám lepší výhled." Uraženě si překřížila ruce přes prsa. "Myslel, jsem na to co děláte, váš výstřih je mi ukradený," Dál ji nechal míchat bublající tekutinu "Co to proboha děláte!" "Míchám," "Ale jak, to jste se nenaučila během těch několika let ani míchat. Musí se to dělat takhle!" Chytil ji za ruku, pomalu s ní kroužil. "Takhle se míchá, pomalým, kruhovým pohybem."

"Teď uhaste plamen a přelijte do flakonku." "Co teď?" "Můžete si ho nechat, třeba se vám někdy bude hodit,"pronesl dosti škodolibě "Myslím, že vy, ve vašem věku, ho budete potřebovat víc jak já." "Jste drzá," "A co jako?" "Poslyšte," chytil ji za bradu "Vaše chování se mi nelíbí," "Mě se váš přístup taky nezamlouvá," Vrčel, pevně jí svírajíc bradu. "To bolí," Probodával ji očima. "Na bolest by jste měl být z baletu zvyklá ne? Nechápu, že si dobrovolně ruinujete tělo." "Pro krásu se musí trpět," zívla si. "Jste unavená?" Pustil ji a z jeho hlasu vyzařoval soucit. Přikývla. " Sedněte si, do křesla, udělám vám čaj."

"Nate ," "Děkuji, pane profesore," "Najednou máte nějaký pokorný hlas," Posadil se proti ní. " Proč se ruinujete, jste mladá holka, měla by jste se užívat, ne si ničit zdraví," "Je to můj život." "Tak proč ho nezměníte?" "Už je na to moc pozdě, stalo se to mou součástí, miluju to více než svůj život." "Musíte mít strašně zničená chodidla," "Není to tak zlé." "Chutná vám čaj?" "Je dobrý, co je zač?" "Earl grey, první sběr, vyznáte se v čaji?" "Vůbec, ale nemám ráda ty sladké ovocné břečky." "Berete mi ta slova z úst," Sklonila oči do šálku. "Budeme se ještě muset podívat na přeměňování, letos musíte dokončit to, co jste minulý rok nestíhala, aby jste mohla úspěšně složit OVCE." "No jo minulý rok mi dal dost zabrat, Popelka, Giselle," "Koukám, že jste měla napilno. Co jste tančila v Popelce, nějakou vílu? Nebo sudičku?" "Popelku," "Vy děláte primu?!" "Ano, letos máme na plánu labutí jezero, mám hrát bílou i černou labuť." "Co to znamená?" "Role černé labutě zároveň s bílou je jedna z největších poct, jaké si může baletka přát." "To musíte být hodně dobrá," sklonila hlavu "Trenér říká, že zatancovat obě labutě je kurevsky těžké," Uznale pokýval hlavou. "Nemusíte se červenat, není důvod stydět se za vlastní schopnosti."

"Dobrou, profesore, a děkuji," "Nemáte zač, dobrou. Uvidíme se zítra ve stejnou dobu."

Pokračování příště :)

Šperky na prodej :3

Sat, 19 Nov 2011 13:35:35 +0100

Blíží se vánoční svátky a s nimi i Vánoce, tak si vaše Niyuška trošku pohrála s krajkami a korálky, takže tu máte nabídku obojků a náušnic, cena je vždy napsána u jednotlivého obojku :) Tak doufám, že se vám budou líbit a že si něco vyberete. posílám i do jiných zemí :) Objednávku stačí když si to bloknete napsáním mě na meil ( kika.star@seznam.cz ) stačí napsat číslo a název toho co jste si vybrali, spolu se pak dohodneme na způsobu předání a platby :)

P.S: ceny jsou různorodé záleží na materiálu či složitosti, ael nejdražší jsou za 120 :)

Nabídku najdete pod perexem :)

1. Bílý s baby modrou a rolničkou :3

Info: vše je šité ručně, aby stroj krajk nepotrhal

cena: 120 kč

detail na rolničku

celý obojek

2. Černá krajka peříčky

info: kvalitní bavlněná krajka s čenými peříčky Marabu a skleněnou korálkou :)

cena: 100 kč

detail na korálek :)

3. růžový s koněm :3

info: opět, vše je rušně šité, aby stroj nepotrhal krajku

cena: 120 kč

4. bíly s perlemi

info: nádherná krajka zdoobená perličkami

cena: 90 kč

5. bílý s rolničkou

info: opět krásá krajka s rolničkou a mašlí. Mašlička nad rolničkou m delší konečky, rpoto, aby si každý zvolil ideállní délku, já osobně mm třeba raději delší, ale někomu to nemusí vyhovovat, tak si je můžete třeba upravit.

cena: 90 kč

6. Náušnice s krajkou, růžovou mašličkou a perličkou (ať žijí zdrobněliny :D )

cena: 50 kč

7. naušnice s modrou mašlí a perličkou

cena: 50 kč

8. Krásné bélé naušnice s mašličkou

info: jsou velice něžné a roztomilé :3

cena: 40kč

dobrá, tahle fotka není ideální, ale snad se vám náušnice budou líbit :)

Toť vše, ale snad si něco vyberete a budou se vám věci líbit :3

1.prodloužná - fotky

Thu, 17 Nov 2011 11:56:55 +0100

Dobrá dobrá, isce byal už 2.11 , ale fotky jsem se odhala dát sem až teď jo jinak ty Delfky na A2 jsem udělala!!!! :D Jop tak tady jsou ty fotky :)

zbytek pod perexem :)

tady jsem já s taťkem :)

co maj jako znamenat ty protočený oči!!! :D :D

A jsem zase v tom :D

Thu, 17 Nov 2011 08:35:50 +0100

Ano ano, jsem zase nemocná :) Už od začátku listopadu, kdy mě po prodloužené skolil nějaký moriibundus, tak včera nademnou onen moribundus zvítězil, kašlu, bolí mě v krku, no prostě hrůza :D (Někdo si potřeboval postěžovat XD) takže asi buud šmejdit po youtube, házet sem amv a nějaký ten obrázek snad taky :) To jen, aby jste věděli,že ještě žiju, dýchám a že t msto mě není nějaký hozený robot co fuŕt nahrává obrázky a videa :D

Aneb něco zase zabilo

Tue, 15 Nov 2011 16:04:03 +0100

Že by se Luciuus Malfoy dal na balet ??? XDDDD

Metalinda - Slnko stoj

Tue, 08 Nov 2011 07:43:00 +0100

Nehorázně skvělý cosplay

Tue, 08 Nov 2011 07:34:10 +0100

Dvě na výběr

Fri, 21 Oct 2011 23:26:32 +0200

Tak zdraví, zajímalo vás co jsem tak dlouho dělala? No asi ne XD Ale já vám to stejně řeknu, psala jsem poídku, z HP (jak jinak, že XD) je to taková kratší, šílená volovina :D Číst jen an valstní nebezpečí. ani už nevím jak to vlastně vzniklo, takže se otho ode měn moc nedozvíte, maximálně to, že jsem se na té povídce docela dost vyřádila XD Ehm. tak snad se vám líbit. JO a je tam i moje staré alter ego, Carmen, akorát tentokrát tam má lehčí roli k**** XD (nenapadl mě trefnější výraz) No tak já nechám keců a tady máte tu povídku :D (pod perexem, ať nemá článek sto kilometrů)

DVĚ NA VÝBĚR

"Vstupte!" Zabručel Snape z ředitelského křesla. "Dobrý pane řediteli," Dovnitř vešly dvě ženy. Vypadaly jako svoje vlastní polarita. První byla malá, mohla mu sahat asi tak po prsa. Měla dlouhé,rovné, bílé vlasy, tak pod pás, ledové modré oči a bílé volné šaty bez výstřihu, které skoro splývaly se sněhovou kůží. Druhá byla jen o pár centimetrů nižší jak on, dlouhé rudé, zvlněné vlasy a velká prsa, které odhalovaly šaty s velkým výstřihem, lemující vyzývavé křivky jejího těla. "Kdo jste?" "Miyako z Ravenheartu" promluvila albínka "A tohle je moje sestra Carmen," dodala "Umím mluvit sama sestřičko," Zasyčela druhá z nich. "Co vás sem přivádí?" "Vy," Miyako mu hodila na stůl listinu. "P..prosím?" Podíval se na kus pergamenu.

Tímto, přislibuji svého syna, jako manžela nejstarší z vašich dcer, za odpuštění dluhů rodiny Snapeů vůči rodině z Ravenheartu. V případě, že prvorozené budou dvojčata bude mít můj syn možnost výběru

Tobias Snape

"Co to má znamenat?" "Četl jste ne?" "Na to jak jste malá, jste drzá," "Pořád tu máte možnost zaplatit tu částku, kterou je vaše rodina dlužná vůči naší, což vám nezbude nic jiného pokud vás obě odmítneme." Podala mu další pergamen s dlužnou částkou. Podíval se na něj a vytřeštil oči. Tolik nul pohromadě ještě neviděl. "Svatba se najednou nezdá tak špatná, že?" Zašeptala mu škodolibě do ucha. "Takže, kde je náš pokoj? Pokud tedy nechcete platit." "Zavedu vás tam," zabručel. " A ty kufry se samy neodnesou," Taktně ho upozornila. Snape se tvářil, jako časovaná bomba na čase 00:01 .

"Tady je váš pokoj, bude vám muset stačit jedna manželská postel." "V pohodě, Miyako ráda spí na gauči," "Na to zapomeň Carmen," zarazila její uštěpačnou poznámku. "Hlavně se mi tu nepoperte." " V tomhle bordelu by to ani nešlo poznat,"Poznamenala ne příliš taktně. Zaskřípal vztekle zuby. "Musím jít na hodinu," "Naštěstí," pomyslel si. "To nebyla hezká myšlenka, profesore," "tak si přečtěte tuhle: "PRCKU!"" " Tss…." Zasyčela a on se raději rychle vypařil.

Když se vrátil, do nosu ho praštila citrusová vůně. "Co to…." " Sestřička se dala do úklidu." Ozval se hlas Carmen sedící na gauči. " A kde je teď?" "V kuchyni, takže tady je zatím bezpečno." "Snad se jí nebojíte," zašklebil se. "Ne, ale jakmile má tuhle náladu tak je horší než větrná pohroma." "Jak často tu náladu má?" "Celý život," "Tak to je v háji." "Tak si pojďte sednout, napijeme se." "Carmen, zvedni svůj línej zadek, je večeře!" ozvalo se z kuchyně. " A sakra, tak jdeme ať nezuří." "Ona snad byla zatím klidná?" "Ano jako jemný vánek, když se naštve je ničivější jak uragán!" "Hejbněte s sebou!" "Jdeme, byl bych nerad, kdyby to zde obarvila ze zlosti na růžovo," "Tu barvu nesnáší, takže to nehrozí." "Ještě,že tak," oddechl si. "Tak hejbněte s sebou už !!!"

Dojedli. Carmen se Severusem zasedli do obýváku do křesel a začali popíjet. Miyako utírala nádobí a uklízela po večeři. "Co jí to tak dlouho trvá?" "Nevím, asi řve, nebo si čte." "Proč by brečela?" "Vím já? Je taková od mala, na to se vykašlete, raději si připijme na nás a na budoucnost." "Jistě," "Carmen" podala mu ruku a přiťukla si s ním. "Severus," podal jí ruku, čistě ze zdvořilosti. Postupem času s přibývající nocí ubývalo pití. Na zemi se povalovala spousta prázdných lahví. Rozkročmo si mu sedla do klína "Severusi," zašeptala, pomalu přibližovala svůj hrudník k jeho obličeji. Najednou tam vtrhla Miyako. "Vstávat vy opilci!" V ruce držela utěrku. Prudce s ní šlehla Carmen přes zadek "Padej spát sestro!" "A…" škytla opile. Odporovat přestala, jakmile spatřila její pohled. "Vy taky profesore!" Stoupla si přísně s rukama v bok. Utěrka lemovala linii jejího těla. Neohrabaně se postavil. Podepřela ho. Pomalu přišli k jeho posteli. Volně se na ni svalil a Miyako strhl s sebou pod sebe. "Pusťte mě!" pištěla. "No tak, kočičko." Sápal se po ní. Svůdně se usmála "Ale jistě kocourku, ale víš jak mě pořádně naladit? Koupel! Napustím ti vanu a pak za tebou přijdu." Pustil ji. Za chvíli bylo slyšet napouštění vany. Vykoukla ze dveří koupelny. "Tak pojďte profesore." Neohrabaně vstoupil, když vana už byla napuštěná. Pomalu ho přitlačila ke kraji. Najednou ho strčila a on spadl do ledové vody. "To vás probere, z té opice!" uraženě odkráčela. Počkala až se vyhrabe z vany a pomohla mu uložit se, jelikož s ním alkohol pořád cloumal.

Rozespale otevřel oči, udeřila ho pořádná kocovina. V křesle spala Miyako, usmívala se, ale okamžitě jí výraz ztuhl probuzením. "Tady máte lektvar proti kocovině, vypijte to a já vám zatím přinesu snídani."Za chvíli mu tam hodila tác s jídlem a okamžitě zmizela.

Rázně vešel do obýváku. "Pojďte sem!" "Co je?" ptala se otráveně Carmen. "Co jste vystudovaly?" "Já jsem vystudovala lektvary, obranu proti černé magii a lékouzelnictví, proč se ptáte?" začala Miyako "Já přeměňování a péči o kouzelnické tvory." "Tak fajn, sice to dělám nerad, ale ,Miyako, vy si vezmete druhý ročník obrany proti černé magii a lektvary." "Ty lektvary u jakých ročníků?" "U všech, je málo učitelů." "To je výborný," "Ano je, za deset minut máte první hodinu obrany ve velké síni a tady máte váš rozvrh. A ty se Carmen taky moc nesměj, ty máš veškeré ročníky na přeměňování a prváky na péči o kouzelné tvory." "pff…"odfrkla si. "Máš dnes až druhou hodinu." "Carmen, dnes mi pomůžeš na první hodině, na ukázku pravého boje." "Tak na to zapomeň já se teď jdu vykoupat." "Máte dvouhodinovku, Miyako, v druhé hodině vám mohu s ukázkou pomoci, první hodina stejně proběhne v rámci seznamování s pravidly." "Děkuji,"

Rozrazili se dveře, v místnosti se ochladilo. "Jmenuji se Miyako z Raveneartu, oslovovat mě budete paní profesorko z Ravenheartu, nikoli Ravenheartová ! Nebudu trpět žádné mluvení, žádné lumpárny, v mých hodinách budete makat do sedření kůže," Mluvila klidným, velmi autoritativním hlasem, ledovým jak nula Kelvinů. Přitom prošla sálem jako zimní bouře. " Rozhodně nebudu tak laskavá, jako třeba profesor Snape." Žáky zamrazilo, nikdo se neopovažoval ani nadechnout. Postavila se do prostředku podia vytvořeného ze stolů. "Ve druhé hodině přijde pan ředitel a společně vám předvedeme jak vypadá opravdový souboj mezi dvěma čaroději, zatím se mi představíte, nezaručuji,že si vás budu hned pamatovat. Takže, vy, začněte," ukázala na rezavovlasou dívku hned ve předu. "Řekněte jméno, příjmení, vaše koleje jsou mi ukradené, stejně tak proč jste na mých hodinách nebyly, pokud to nejsou dostatečně vážné důvody, ty si vyříkejte se mnou před hodinou. Tak začněte." "Rosaline Mayerová," "Dál," "Mark Spencer," "Dál," "Samantha Luciová,"

"Dobrá, vyzkoušíme zatím jenom expeliarmus, stihli jsme to rychleji, než jsem předpokládala." Pohodlně se usadila do křesla a sledovala jak se pokoušejí čarovat. Najednou ji upozornil jeden kluk, byl menší než ostatní, nešlo mu to. Vyčkala až zazvonilo. "Dejte si pauzu a vypadněte ze třídy. Zůstane tu jen Will Thomson." Malého kluka zarazilo. Jakmile všichni zmizeli přísně se postavila. "Předveďte mi prosím kouzlo expeliarmus, pane Thomsone." Máchl hůlkou, vyslovil formuli, ale nic, nevyšel nejmenší záblesk. "Omlouvám se," pípl. Když uviděl její pohled přikrčil se. Položila mu ruku na rameno, celý se klepal. Druhou uchopila jeho dlaň v níž svíral hůlku. Nakonec se mile, až mateřsky, usmála. "Musíte tou hůlkou mávnout takhle," pohla s jeho rukou, "Stačí jemný pohyb, nemusíte s ní šermovat jak Ital," měla příjemný, milý hlas. Vypadal překvapeně. "Teď to zkuste sám, jak jsem vám to ukázala. Vyšlo to. Z hůlky vyletěl velký modrý záblesk a vpil se do zdi. "Výborně Wille," Znova se usmál, přičemž ho jemně pohladila po vlasech." Překvapeně na ni pohlédl: představa usmívající se Ravenheartová, už jen po první hodině, mu připadalo stejně absurdní jako by Snape uprostřed hodiny začal tančit kankán.

Zazvonilo, do třídy se vrátili studenti, zároveň přišel i Severus. Oba učitelé se postavili na stolové podium. "Můžete začít, řediteli a ne že mě budete šetřit," "To bych vám nikdy neudělal." Mávnutím hůlky vytvořila kolem nich ochrannou bariéru. "Co to…" "Vlastní tvorba, profesore. Jo a klidně použijte i kletby, které se neodpouští," "Jak si přejete, slečno z Ravenheartu. Jako gentleman vám nechám první úder".

"Mdloby na tebe!"

"Sektumsempra!"

"FirneFire"

"Crucio!"

"Fulgur Vestist!"

"Inflatus!"

"Confringo!" (veškerá kouzla naleznete tu http://cs.wikipedia.org/wiki/Kouzla_z_knih_Harry_Potter )

Vše bylo bez problémů odraženo a vpilo se do bariéry. Žáci stáli v němém úžasu "To co jste tu viděli, je vysoce pokročilá magie, takže vám bude trvat hodně dlouho, než se většinu z toho naučíte, některá možná nezvládnete nikdy, vše bude záležet na vaší vlastní snaze. Pomalu se blíží konec hodiny, teď prosím pane profesore ukažte žákům jakou sílu může mít expeliarmus. Použijte ho proti mně, jak nejlépe dovedete." "Jak si přejete, s chutí." Konečně měl příležitost aspoň částečně se jí pomstít, za tu citronovou vůni. "Ex-peliarmus!" Nechala se klidně zasáhnout. Prudce naletěla dozdi až u stropu. Nejdříve na zem spadla omítka, teprve potom její tělo. Naštěstí ji Snape chytil. "Vypadněte!" zařval na žáky. "Zbláznila jste se? S vaší tělesnou konstrukcí jsem vás mohl zabít." "Já jsem tvrdý oříšek, neudělám vám tu radost, aby jste se mě zbavil." Náručí ji vynášel ven. "Vemte si ze zbytku hodin volno," "Ne, a můžete mě postavit, zvládnu to." "Episkey," Rána na hlavě se zacelila, jen pramen bílých vlasů zůstal slepený krví. "Tak běžte,"

Když se vrátil na gauči seděla Carmen, nohy hozené na stole, pilovala si nehty. "Nazdar Severusi, do kuchyně bych moc nelezla, pokud nechcete dostat sprda jo a než vstoupíte do vašeho pokoje, tak bych si předtím vzala diazepan." Nakoukl do své ložnice. Povlečení bylo v pastelových barvách a na policích stály vázy plné květin, celá místnost voněla po růžích. Jeho bledá pleť nabrala odstínu lávy. Několikrát zalapal po dechu. "RAVENHEARTOVÁ!!" zařval až se hrad otřásl v základech. Najednou ho ze zadu podepřela Carmen, jinak by se asi zhroutil. " Ano profesore?" její hlas stoického klidu ho vytočil ještě víc "Co-co-to!" řval "Co to má být!!" "Vaše ložnice, ta černá prostěradla a povlečení byla tak špinavá, že pomalu držela jako deska!" "Ale proč ty odporné barvy," "Řekla jsem si, že by vám prospěla změna." "Chyba!" "Když to nezkusíte, tak to nezjistíte," "Zase chyba, už to vím," " Tak proč, místo rozčilování se, jednoduše nezměníte barvu toho povlečení?" Zarazil se. V plném záchvatu vzteku na to zcela zapomněl. V klidu odešla zpět do kuchyně a Carmen usadila Severuse na gauč vedle ní. "Tady máte," Podala mu skleničku whisky. "Hlavně se nezlijte jak včera!" ozvalo se z kuchyně.

"Proč pořád mlčíš, Severusi?" "Tobě to vadí?" "Jistěže, je tu hrozné ticho," "Tak mi něco řekněte," "Co?" "Třeba něco o tobě, aby tu nebylo to ticho," Sedla si blíž k němu, dlaň mu položila na koleno. "Jsem skvělá tanečnice, hlavně přes pooldance, byla jsem milenkou mnoha významných mužů, spousta z nich byli smrtijedi, svedla jsem kohokoli jsem chtěla, až na toho parchanta Luciuse," "Jak to, že ten vám nepodlehl?" "Má sestra," "Co ta s tím má společného?" "Byla jeho milenka a v té době byl do ní tak zblázněný, že ani já jsem nebyla schopná ho dostat na svou stranu," "Miyako? Vždyť je to takový ledový čumák," "Neznáte ji, dokáže být, ehm jak bych to řekla…" "To je jedno, co pořád dělá v té kuchyni?" "Mám dojem, že peče, takže bych tam raději nelezla, nemá ráda společnost, když peče nebo vaří, bývá u toho strašně vzteklá." "Nic není slyšet, žádné nadávání nebo tak," "Vzteká se potichu, nebo ona tomu říká, že si čistí hlavu, ale jakmile se jí tam někdo začne motat, je vzteklejší jak Voldemort." "Chcete dolít vína?" "To je zbytečná otázka," svůdně se usmála. Najednou před nimi přistál tác s muffiny. "Taky máte, vy hrdličky," Z jejího hlasu čišel sarkasmus. "Vy se k nám nepřidáte, slečno ?" "Ne, jdu se projít na vzduch, navíc Carmen se netváří moc nadšeně z mé přítomnosti." Zavřela za sebou dveře. "Takže, Severusi," Opřela se kolenem mezi jeho stehna." Prstem mu přejela přes rty. "Carmen, pila jste," "Vy také," "Aby jste se po probuzení nelitovala." "Proč bych měla litovat, vždyť jste silný muž, určitě máte co ukazovat." Pomalu mu rozepínala knoflíčky od košile. V tom se otevřely dveře "Nenechte se rušit, zapomněla jsem si klobouk a venku zatím začalo sněžit." Prolétla jak hurikán tam a zpět a zase za sebou zapráskla dveře. Severus se otráveně postavil, odešel do ložnice. S knihou v ruce zapomněl na čas. Carmen, uražená takovýmhle odmítnutím si začala dělat manikúru.

V tom se ozvalo naléhavé klepání. Otráveně otevřel. "Co tu chcete?" "parchanti," dodal si v duchu. "Pane profesore, našli jsme ve sněhu neznámého tvora a ta divná věc tvrdí,ž e prý máme zavolat vás." "Doveďte mě k tomu!" Jakmile dorazil na zasněženou pláň okamžitě ho zarazil výjev. Malá bělovlasá osoba, s vlčíma ušima a ocasem, vlasy byly krátké, rozcuchané, v hlubokých očích se leskla nepřítomnost. Odněkud ji znal, měla bílé šaty s červenou stuhou.

Opodál ležel plášť a ŠPIČATÝ KLOBOUK. "Ravenheartová!" "Z Ravenheartu, profesore," "Ježiši co jste vyváděla?!!" "Já…" "Počkejte," Vzal ji do náručí a odnesl do její postele. "Carmen vypadněte, promluvím si vaší sestrou sám!" uraženě odkráčela. "Co jste to sakra vyváděla!" drkotala zuby, přestože byla zabalená až po své vlčí uši v peřině. Protočil oči v sloup použíc na ni zahřívací kouzlo. " Tak co?" byl už nevrlý "Já i sestra jsme zvěromágové, ale ještě jsme se neproměňovali," "Takže jste byla tak geniální a vyzkoušela to sama, že!" konstatoval. Jemně přikývla hlavou. "To se vám to pěkně povedlo," cvrnknul ji do vlčího ucha. Se zuřivým zavrčením se vymrštila a zakousla se mu do ruky. "CO blbnete!!!" Zařval. Rychle ji ze své ruky setřepal. "To bolelo," zabručela, "Ale za to ten kousanec to byla thajská masáž, že?!" "Ne, akupunktura!" "Jste drzá!" "A vy zase hrubý!" "Tak v tom případě jsme si vyrovnaní," "FAJN!" "FAJN!" Zapráskl za sebou dveře tak, až málem vyletěly z pantů. "Sestřička vám hnula žlučí?" Nalepila se na něj Carmen. " Spíš mám pocit jakoby mi ji rovnou vyrvala." "Má na to talent, nasrat lidi, nechápu co na ní Lucius viděl, ani tělesný proporce nemá pořádný a přitom si ho omotala kolem prstu, pak ho prostě odkopla." "Pořád ti to leží v žaludku, to tě ani nezajímá jak jí je? Byla hodně promrzlá." "I kdyby rok ležela nahá na severním pólu nezmrzne, bude se jí dařit ještě lépe, ona je led sama." "Co když není tak chladná jak vypadá?" "Nezastávejte se jí, navíc je mi ukradená," "Ale tak křehká tělesná konstrukce, málem umrzla." "Snad vám na ní nezáleží," "Nezáleží, pouze konstatuji fakta."

Vrazila mu do koupelny "RAV…Co tu děláte?!" břitva mu vypadla z ruky. "Vaše drahá Carmen okupuje naši koupelnu, takže se jdu vykoupat sem a vaše námitky jsou mi tam, kde ještě před chvílí byl ocas." "Za prvé není moje, ani mi není drahá, je jenom vlezlá a za druhé, vypadněte odsud!" "Ani mě nehne." Mávnutím hůlky napustila vanu. Shodila ze sebe župan, pod ním měla jen holé tělo. "Upřednostňovala bych, kdyby jste odešel," řekla ledově klidným hlasem. Mu málem vypadla čelist z pantů, takovou drzost si k němu nikdo nikdy nedovolil. "Budete na mě zírat nebo už konečně vypadnete?" Byl tak v šoku, že raději poslušně odešel.

Vyšla, zabalená jen v županu. Severus už spal. Měl pouze kalhoty od pyžama, knihu na hrudi a v ruce sklenku od whisky. Přišla k němu tichoučkým krokem. Knihu dala na stolek, sklenku položila na ni. Opatrně přes něj přetáhla peřinu. Jemně mu strčila pramínek vlasů za ucho a políbila jej na čelo. Začala skládat košili, hozenou na zemi. Probudil se, ale nedal nic znát, pouze ji po očku pozoroval jak skládá košili a usmívá se. Ano, usmívala se, dokonce i když nespala. Pak se ovšem stalo něco, co ho šokovalo. Zabořila hlavu do složené košile, hluboce se nadechla.

"Ravenheartová, Carmen, pojďte sem!" Zařval Severus z obýváku. Carmen byla na místě okamžitě, ale její sestra se neobjevovala. "Ravenheartová!!" "Už jsem tu," "Aaa tak slečna vzteklá se uráčila dorazit," "Až po vás pane věčně nasraný," " Sarkastická potvora má vždy přednost." "Ale až po ironickém slizkém bastardkovi," "Budižkničemu!" "Netopýre!" "Prcku!" Uraženě nafoukla tváře, rozmáchla se a plnou silou ho trefila kolenem přesně do rozkroku. S hlasitým prásknutím dveří odešla učit. Severus si v ten moment přál zemřít, tohle bylo horší než všechny cruciáty světa. Ještě notnou chvíli se svíjel tou ukrutnou bolestí, nakonec se mu však podařilo narovnat se. "Abych předešel dalším polozvířecím průšvihům, pomohu vám s první přeměnou ve zvíře, laskavě to vzkažte své vzteklé sestřičce." "A kdy?" "Dnes večer," "Fajn vyřídím jí to." "Bacha ať vás nepokouše," "Kdyby jste jí neřekl prcku, tak by vás nenakopla. Tohle jí nesmíte nikdy říct, je na to vyloženě alergická."

"Zase v téhle černé díře," "Konečně jste tu, Ravenheartová, už na vás čekáme čtvrt hodiny." "Cože? Proč?" "Kvůli vaši první přeměně ve zvíře," "Cože?" "Vzkazoval jsem vám to po sestře." "Nic mi neřekla," "Carmen?!" "Já věděla, že jsem na něco zapomněla." Omluvně se usmála.Protočil oči v sloup. Postavte se do prostřed místnosti." "Fajn, co dál, Severusi?" "Zavřete oči a myslete na zvíře, jako celek, ne na žádné konkrétní, prostě zvíře. Až se budete měnit podruhé, bude to jednoduší. Možná potom budete vyčerpané, i když, jak znám slečnu držkatou, tak to nebude problém.Tak prosím, začněte." Chvíli se nic nedělo, v tom se Miyako proměnila v bílého vlka, vzápětí na to se Carmen změnila v akvarijní rybičku. Severus ji opatrně nabral do dlaní. "Křehká, něžná," poznamenala Miyako už ve své lidské podobě. "Dobrá pouze tak pro okrasu, prakticky zbytečná, stejně brzy chcípne." Zhluboka se nadechla a z posledních sil se odplazila do nejbližšího pokoje, aniž by ji zajímalo, čí pokoj to je. Ztěžka lehla. Přerývaně dýchala. "Jste v pořádku?" "Jo, jenom unavená," Odešel, v zápětí se však vrátil. "Na vás bych typoval spíš kočku," Podal jí velkého plyšového psa. Sám si lehl vedle ní a zavrtal se do jejích peřin. "Proč kočku?" Najednou byla tak zranitelná, celá se klepala. Položil jí ruku na rameno, pomalu sjížděl po linii jejího těla. "Jste stejně elegantní, tajemná, svérázné, přitom tak křehké a zranitelné." Zastavil se na jejím stehně. Zachvěla se. Pohladil ji po tváři "Usmějte se," "Proč bych měla ?" její hlas zněl unaveně "Jen jednou jsem viděl váš úsměv a bylo to to nejkrásnější co jsem kdy viděl," Necukla ani brvou "Usmíváte se, že ano?" hřbetem ruky jí přejel po krku"Profesore?" "Ano?" "Smím se zeptat na jednu věc?" "Jistěže," Najednou ucítila horký dech za krkem. " Jak to, že sestru oslovujete jménem, ale mě pořád příjmením?" "Sama mi nabídla tykání, to je poslední co si pamatuji z toho večera, co jsme se tak strašně opili." "Aha, proč raději tedy nejdete za vaší drahou Carmen." V hlase jí znělo zklamání. "Není má, ani drahá, je pouze vlezlá." "Aha," Položil jí ruku na bok. "Vy jste jiná, ukazujete světu masku tvrdého bojovníka, ale jako všechny kočky, i když dopadají na všechny čtyři, jste zranitelná." Usnuli

"Jak se cítíte?" "Fajn, aspoň, že je víkend, už nejsem tak unavená," "Tak si dnes doodpočiňte." Vyšel do obýváku " Carmen, pojedete dnes se sedmáky na exkurzi co Prasinek. Vrátíte se až zítra." "No super," "Koukám,že ironii máte v rodině. Ale i tak, pohni si!"

"Zatracení studenti! Blbá škola!" Práskl dveřmi. "Co se stalo?" "To je jedno," "Není, když se vyzpovídáte uleví se vám," "nebo když se napiju whisky," "Pojďte za mnou do ložnice." Překvapilo ho to, ale šel za ní. " Lehněte si!" poslechl. Sedla si za něj a jeho hlavu si položila do klína. "Povídejte co vás trápí, nebo štve, vyslechnu vás a vám se uleví." "No to teda nevím," "Za zkoušku nic nedáte, věřte,že mě jen tak něco nepřekvapí." "Budiž, berte to ale na vaši zodpovědnost." "Mile ráda," Začal vyprávět. Celou dobu si pohrávala s pramínky jeho vlasů. " To je vše. Nerad to přiznávám, ale měla jste pravdu." "Vidíte," "Ale vy jste pořád pro mě tajemstvím jako hrad v Karpatech." "Chcete o mě něco slyšet?" "Jistěže, ale provedu jednu změnu." "Ja…" nestačila dopovědět. Stáhl ji k sobě, hlavu jí položil na svůj hrudník. Něžně ji výskal ve vlasech "Takhle je to lepší, Miyako, aspoň pro mě." Klepala se Jako osika "Snad se nebojíš?" "Ne, jen…" "Nejsi zvyklá někomu důvěřovat," Přitáhl ji k blíže k sobě. "Zůstanete dnes se mnou? Carmen se vrací až zítra." Ucítil přikývnutí. "Chcete tedy slyšet můj příběh?" "Rád," " Jsem z rodu z Ravenheartu, Můj prapředek byl vlkodlak, po něm mám i vlčí trháky, které jte koneckonců pocítil na vlastní kůži. Od narození jsem vedená k tanci, moje specializace je balet, klasické a latinsko-americké. Od mala vedu spory se svou sestrou, proto jsem pár let také žila v lese s vlky. Pak jsem se kvůli té staré smlouvě vrátila a přišla k vám. Mezitím jsem vystudovala lektvary, obranu proti černé magii a lékouzelnictví." Pohladil ji po zádech.

Vyšla ze sprchy zabalená v županu. "Jdeš za mnou?" odchytil ji už v obýváku. "Za kým jiným," "Tak počkejte, než se umyju a hned jsem u tebe."

"Už jsi se zachumlala?" lehl si vedle ní. Zlehka kývla hlavou. Políbil ji na krk. Pomalu pokračoval s polibky po celé šíji. Do zubů chytil ramínko od noční košilky a stáhl je až na paži. "Severusi," vydechla. Lehce ji líbal na rty, postupně začínal být dravější. Probojoval si jazykem cestu do jejích úst, chvíli se sice bránila, ale nakonec podlehla. Pomalu přecházel přes bradu, krk, klíční kosti až na prsa. "Severusi," šeptala. Položil jí koleno mezi stehna a celý se nad ni naklonil. Jazykem si pohrával s jejími bradavkami, pomalu cítil jak tvrdnou. Prohnula se v hrudi, mu vstříc. Lehl na ni celou svou vahou, aniž by ho zajímal jejich velký hmotnostní rozdíl. Rozkašlala se. "Co se..jistě," odlehl si vedle ní, ale stiskl ji do náruče.

Ráno bylo ve jménu příjemné vůně zmrzlých růží a bílých vlasů. Probudil ji jemný polibek na vrcholek hlavy. "Severusi?" "Dobré ráno, Miyako," "Dobré," "Budu muset jít do kanceláře, ale pokusím se vrátit co nejdřív." "Neboj se, nikam ti neuteču," "Tak to mě těší," S těmi slovy odešel. Když se vrátil na gauči už seděla Carmen. "Do té kuchyně bych moc nelezla, sestřička peče." I napříč varování vstoupil. Dveře zůstaly nedovřené. Přistoupil k ní ze zadu a obejmul ji kolem pasu. Radostně mu hodila ruce od mouky kolem krku a nechala se líbat na rty. Carmen neschopna si vysvětlit, že se neozývá žádný řev, se rozhodla nakouknout. Jediné racionální řešení, které jí napadlo, bylo, že vymyslela neverbální formu Avady. Výjev ji však značně šokoval.

"Koukám,že jste si už vybral," poznamenala okamžitě, jakmile Severus vyšel z kuchyně bez jediného zranění s moukou na ramenou a Miyako, která se usmívala jak měsíček na hnoji. "Evidentně," řekl suše "V tom případě není co řešit," V ten moment zmizela v obláčku černého kouře "Co to ?" "Přemístila se zpět domů, Severusi," "Tak to potom ano," znovu ji políbil.

KONEC

Sky

Sat, 15 Oct 2011 15:07:03 +0200

To jsem zase něco snědla TT.TT pfff..

Mon, 10 Oct 2011 16:00:31 +0200

No tak asi takhle ve čtvrtek jsme měli taneční.PARÁDA!!! Holky tvrdily, že jsem byla nejhezčí z celého sálu :D Když jsem šla tak lidi se na mě s údivem dívali a auta brzdila :D No pátek byl masakr, domůj sem přišlaněco po půl osmé, myslela jsem, že mi upadnou nohy, a to do slova, no a psali jsme test z biologie, samozžejmě se mi večer učit nechtělo tak jsem se učila o přestávce mezi latinou a latinou no a pak ještě někdy :D Ale test vypadá zatím dle méjo názoru dobře, vše jsem věděla. Sobota, paraádní, byla jsem na kurzu automatické kresby :33 sice byl v jakési zvláštní místnosti, která mi přišla značně nesympatická, ale i tak byl seminář supr. Neděle, byla jsem jaksi rozhozená, a tak jsem snědla jen něcomálo k snídani lus pár ořechů co jsem doma našla :D A večer mi kručelo v žaludku tak, že jsem si udělala míchaná vajíčka, nodmrálně jsi dělám jen dvě, ale neee já kráva si musela udělat 3 ---> nemohla jsem spát, zvracela a druhej den ráno, sjem se i přes protesty rodičů rozhodla jít do školy, ais jsem to neměla dělat myslela jsem,že to nedopadne dobře, lae přežila jsem. sice je mi pořád trochu zle, ale už je to lepšé než ráno...a to asi o stopadesátmilionů procent :D No už se těším na tábor :)